Proč Human Resources často chybí u zásadních rozhodnutí a projektů

Známe to všichni, probíhá projekt, který je pro firmu životně důležitý a závisí na něm budoucnost celé organizace (a nebo možná taky ne, ale to se ještě neví). Jsou tam všichni, kteří mají ve firmě slovo. A Human Resources? To u stolu chybí. Nakonec se k projektu dostane, když už je hotovo a musí se implementovat a najednou se zjistí, že to nepůjde až tak snadno. Ale proč Human Resources u stolu chybělo, když se to celé vařilo? Protože nemá slovo a nebo důvěru a nebo taky oboje. A co s tím?

Často je o tom, že lidi z Human Resources nemyslí strategicky. Nevidí budoucnost, jen si dovedou představit překážky, které stojí v cestě. Místo toho, aby si dovedli představit, jak se dostanou z bodu A do bodu B, tak si umí výborně představit, proč je lepší se vůbec nevydat na cestu. A kdo by chtěl mít v projektu nějakého Mr. No, který umí vše zamítnout a zkritizovat, ale není schopen nabídnout alternativní cestu do budoucnosti.

Zhusta je příčinou i neschopnost převzít zodpovědnost. S mocí se vždy pojí zodpovědnost a ta je vždy dvousečná. Musíte se umět rozhodnout a mnohdy nemáte všechny informace, které byste pro rozhodnutí potřebovali. Ale přesto, musíte rozhodnout, protože na to ostatní čekají. A pak hrozí riziko, že se rozhodnete špatně a že na to někdo později ukáže prstem. A proto je pro mnoho lidí pohodlnější čekat a nic nerozhodovat. Jenže, s takovým přístupem si vás nikdo do strategického projektu nevezme, protože nebudete užiteční. Implementace je pak to správné místo, ale to už je všechno hotovo a metály dávno rozdány. Za dobré provedení se prostě nechválí.

Lidi z Human Resources mají tendenci se zavírat do své ulity - já jsem tu přes ty lidské zdroje. Nerozumí tomu, jak firma pracuje a jak vydělává peníze. Co je pro její fungování opravdu kriticky důležité. Jenže, pokud nedokážete porozumět přesně tomu, jak firma funguje, tak si Vás nikdo do strategického projektu nevezme, protože jste riziko. Můžete udělat rozhodnutí, které bude všechny bolet. Přispět do diskuze, to často vyvolá úsměv a pozdvižené obočí. Zaměstnanci oddělení lidských zdrojů se prostě musí naučit, jak firma funguje a jak vydělává peníze.

A pak je tu častý problém, který se vyskytuje v mnoha personálních odděleních. A to je pravidlo - nežvanit. Nevykecat každý tajný projekt je tak těžké. Stačí se svěřit jednomu člověku mimo HR a je problém, protože pak hned fámy letí celou firmou. Human Resources se musí naučit, jak se řídí tajné projekty a jak se musí zajistit, aby nikdo nevěděl, že se něco chystá. Máme v krvi otevřenost, ale v případě, kdy se pracuje na strategickém projektu, tak je třeba jasně řídit komunikační pravidla. Každý musí vědět jenom to, co potřebuje opravdu vědět, aby dokončil svůj úkol.

Aby se Human Resources dostalo ke strategickým projektům, musí si získat důvěru těch, kteří ho ke stolu mohou pozvat. Je to dlouhodobá činnost, není to o jednom dobrém a přesném zásahu.

Zaměstnanci lidských zdrojů se musí soustředit na to, aby kritické činnosti dělali správně a bez chyb, musí umět držet slovo a jazyk za zuby. Musí se naučit myslet akčně a být proaktivní v běžném jednání s liniovými manažery.

A modlit se, že to časem klapne.